Motto: Když nemůžeš, tak ještě tři krát můžeš! Motto vystihuje přesně jeho charakter. Byl to velmi netypický a kontroverzní trenér. Vychovával nás jako ve Spartě a my ho za to nesnášeli! Jeho metody byly šílené, nesnášel uplakánky, jeho tzv. Makarenka byla vyhlášená, tréninky 50 x 50m a to opakoval celé dvě hodiny... Když se něco semlelo, mohli za to Hanák, Joneš a Wegrzyn - většinou to byla i pravda a taky jsme si to od Karla schytali...:-) A že toho bylo! Snad by to bylo na celou knihu. Přesto, byl to trenér, který byl úspěchy svých svěřenců vyhlášený. Malé město v Karvinském okrese známé v celé tehdejší ČSSR díky Karlu Mrózkovi. Havířov byl sice sto tisícovým městem a do počtu obyvatel sedmým v republice, ale vcelku opomíjeným. Ovšem po úspěších havířovského plavání byla Slavia Havířov respektovaným oddílem. Osobně si myslím, že Karel Mrózek byl jeden z nejproduktivnějších trenérů ve své době u nás. Snad díky jeho tréninkům nebyl ani bolestivý přechod do SVS a když mi například v pozdější době brněnský trenér Kočař řekl, že mám šanci se dostat na MS a OH, nedělalo mi problémy plavat ve dvou fázích, přes 15km motýlkem z celkových 16km/den, každý den, celoročně. A bylo to právě Mrózkovo "...ještě tři krát můžeš!" Úspěch spočívá vždy v tom, udělat proti ostatním vždycky o krok více... Při posledním setkání bývalých členů SlHa v září minulého roku se na Karla také vzpomínalo jako na nejúspěšnějšího trenéra jakého kdy Slavia měla. Nesobecky se nás vzdal aby naše plavecké kariéry mohly pokračovat tam, kde nám mohli poskytnout lepší podmínky. Mnozí z nás odešli do SVS. Vzpomenu alespoň: já, Petr Hanák, Jarda Siuda, Pavel Mik (RH Brno), Ivana Boturová (VŠ Praha), Katka Šmolková (Un Olomouc), Barča Homolková, Lada Kolářová a Vláďa Dorňák (TJ Gottwaldov/SK Zlín) a další... Karel Mrózek pracoval na dole Staříč v Chlebovicích (Frýdek-Místek) jako předák. A tento člověk, který si mohl po práci se věnovat rodině, chodil na plavecký stadion na havířovký Šumbark a věnoval se nám. Každodenní tréninky, soustředění a plavecká utkání... Pamatuji si, že někdy kolem roku 1978, měl Karel Mrózek nějakou oslavu a šichtu za něj vzal kolega. Tu noc se stal na šachtě výbuch a jeho kolega, který za něj vzal směnu přišel o život. Podle vyprávění mých rodičů chtěl po této tragédii ze šachty odejít, ale zanedlouho dostal příležitost pracovat jako profesionální trenér, takže zůstal a pro TJ Slavia pracoval na plný úvazek. Bohužel, osudný den byl pro něj v červenci roku 1992, kdy zahynul při autonehodě... K publikovaným fotografiím: Nedávno jsem napsal dopis paní Mrózkové a požádal, zda by měla k zapůjčení nějaké historické fotografie po mém havířovském trenérovi Karlu Mrózkovi. Moc jsem po těch letech ani nedoufal, protože jsme se viděli naposledy přibližně v roce 1990. Přesto jsem dostal alespoň těchto pár velmi zachovalých fotografií a dokonce jsem dostal zapůjčenu raritu - Členský průkaz ČSTV, jeho duplikát a Průkaz cvičitele ČSTV. Není toho co do množství sice mnoho, ale jsem rád za tu vzpomínku a album, které mohu dnes prezentovat. Děkuji velmi za vstřícnost a zapůjčení relikvií bývalé manželce trenéra Karla Mrózka, paní Jarmile Mrózkové. A Tobě, trenére, díky za vše...! Může člověk rozhodnout o osudu svými činy, nebo má poslední slovo právě osud? Poznámka k fotografiím: Fotografie jsou umístěny ve složce Slavia Havířov - Mrozek Karel (1948 - 1992), celkem obsahují 4 složky a 36 snímků, datový objem je 104MB a jsou skenovány v rozlišení 600dpi.